Zvolit správnou dřevinu pro výsadbu vyžaduje mnoho znalostí místních podmínek, od typu lesní půdy, jejího sklonu a celkového tvaru terénu, přes nadmořskou výšku a s tím související průměrnou teplotu a úhrn srážek.
Pro vytvoření zdravého a přirozeně druhově pestrého lesa je proto stěžejní konzultace s lesníky znalými místních podmínek.
Sazenice pro výsadbu musí pocházet ze stejných přírodních podmínek, jakými disponuje i místo, na které mají být sázeny. Proto se vždy k výsadbě využívá blízkých lesních školek. Na příznivá stanoviště vybíráme sazenice prostokořené (obnažené bez zeminy), nebo poloodrostky (rostlilna vypěstovaná dvojnásobným školkováním a vyššího vzrůstu)
Sázení dubu zimního:
V případě listnatých dřevin s rozvětveným kořenovým systémem přistupujeme k jamkové sadbě. Jamku hloubíme hlubokou a širokou optimálně k velikosti kořenového systému sazenice tak, aby se kořeny sazenice po umístění do jamky nezdeformovaly. Kořeny poté zakryjeme vykopanou zeminou a opatrně přitlačíme. Je-li vykopaná zemina příliš tuhá, je vhodné zasypat kypřejší zeminou, kterou si zajistíme z jiného vhodnějšího místa. Při zasypávání kořenového systému také počítáme s následným slehnutím zeminy. Po přitlačení zeminy lehce zatáhneme za vršek sazenice. Nesmí dojít k jejímu povytažení, nebo vytažení. Musí zůstat pevně v zemi.
V našem případě sázíme poloodrostky, které je potřeba opatřit ochranou pletivem proti poničení zvěří. Pletivo kotvíme k dřevěnému kůlu, který zatlučeme dostatečně hluboko do země. Zkontrolujeme pevné přichycení konstrukce a správné umístění sazenice (sazenice nesmí vyčnívat z pletiva ven).
Následná péče:
Oplocenky je potřeba často kontrolovat a v případě poničení rychle opravit. Časté kontroly se samozřejmě vztahují i na samotné sazenice, u nichž se sleduje případné napadení škůdci a houbovými chorobami. V neposlední řadě je stěžení také bránit zarůstání stromků plevelem, který může růst stromku výrazně zpomalit a posléze zapříčinit až uhynutí stromku.
